Na úvodní stránku

Dnes je sobota
23.02.2019






Výprask na schůzi

Redakční poštou

02.07.2017

Zajímavosti

Přečteno: 2020

Komentářů: 0


Popis této události nám přišel od jednoho z našich dopisovatelů.


Je to přibližně rok, co jsme měli schůzi našeho klubu, kterou jsem jak předseda klubu řídil. Sešli jsme se v mojí kanceláři, protože náš klub zde má i sídlo. Kancelář má pro mě všestranné využití. Mimno pracovních schůzek a občasných schůzí našeho klubu, zde mám ještě schůzky se svými přáteli - jsem totiž subík a zvu si sem dominanty, kteří mi zde dávají výprasky na zadek. Proto ve skříni samozřejmě nechybí ratanové rákosky a své místo tam má i vojenský řemen. Ten se ale dost často různě povaluje, protože nejsem dost pořádný, abych ho po každém výprasku do skříně vracel. To úklid rákosky si hlídám lépe, protože zde mám i pracovní schůzky a přítomnost rákosky se vysvětluje hůře než přítomnost pásku, u kterého každý spíše očekává použití na kalhoty než k výprasku na zadek.

 

Pásek se tu dnes taky válel na jedné ze skříněk. Rákoska byla uklizena ve skříni, která ale byla mírně pootevřená.

 

Schůze začala. Už jsme byli všichni, podepsali jsme se na prezenční listinu a začalo jednání. Při diskusi jsme se začali trochu hádat. Kolega, který popíjel pivo a už měl nejméně druhé (a pár jich asi vypil ještě někde cestou na schůzi) si všiml řemene, vzal ho do ruky a řekl, že by měl chuť mě dát výprask na zadek. Jakožto subíka mě to samozřejmě vzrušilo. Druhý kolega, který už měl taky lehce vypito, ho v tomto nápadu podporoval. Třetí členkou byla kolegyně, která se nad tím nápadem jako jediná pohoršila. Zbylý člověk, který také lehce popíjel, ale byl zatím z těch tří nejstřízlivější, řekl jenom, že to je také řešení.

 

Ten s řemenem v ruce mě vyzval, ať vystrčím zadek. Dělal jsem chvíli naoko drahoty, ale přiznám, že jsem se na výprask těšil. Když Petr, který řemen držel v ruce, výzvu ještě dvakrát zopakoval a druhý Karel začal taky dorážet, ať dělám a nezdržuju a že jestli to nepůjde po dobrém, že to půjde po zlém a bude to horší, tak jsem usoudil, že teď je čas do toho jít. Vstal jsem a přehnul jsem se přes stůl. Při tom jsem ještě stačil zapnout kameru, kterou tu mám na nahrávání výprasků od dominantů. Přesně na tomhle stole se moje výprasky odehrávají.

 

Petr se odhodlal k tomu mě dát první rány řemenem na vystrčený zadek. Trochu se zastřeloval a první rány byly menší, takže mě docela dost vzrušily. Petr musel mířit poměrně přesně mezi obě moje zadní kapsy, protože v obou jsem měl věci. Docela se mu to dařilo a řemen mi dopadal na střed vystrčeného zadku mezi obě zadní kapsy. Pořádně jsem zadek vyšpulil, aby kalhoty k němu co nejvíce přilnuly a vzniklá vzduchová mezera mezi jimi a zadkem výprask příliš netlumila.

 

Výprask mě stále ještě nebolel, tak jsem si ho užíval a moje vzrušení se stupňovalo. Kolegu přišel vystřídat Karel. Ten více přitlačil, některé jeho rány dobře sedly a zabolely. Teď jsem naopak zadek trochu zatáhl, aby to bolelo méně. Jenže při tom mi začaly kalhoty lehce sjíždět dolů. Každá ostřejší rána, která znamenala moje zatažení zadku, znamenala posun mých kalhot přibližně o centimetr dolů. Postupně se začaly objevovat moje červené slipy a když už byly kalhoty asi ve dvou třetinách, začal Petr Karla vyzývat, ať mi dá Karel na holou. Moje vzrušení zatím ještě pořád stoupalo a já si tenhle výprask pořádně užíval. Představa, že dostanu výprask na holou mě docela vzrušovala, zároveň jsem se jí trochu bál, protože mi bylo jasné, že takový výprask bude brzo bolet.

 

Kalhoty sjely do půlky a následně pod půlku zadku a pak už byly hned pod zadkem, protože neměly na čem držet. Dostával jsem teď výprask jenom, přes sliby, což už bylo citelnější. Třetí Zdeněk začal trochu šmejdit po kanceláři, otevřel pootevřenou skříň a zaujala ho rákoska. Vzal ji do ruky a moje vzrušení se zase trochu zvedlo. Zvlášť, když s ní šel vystřídat Karla. První rány dal menší, takže moje vzrušení šlo nahoru. Brzy ale začal přidávat na intenzitě a po výzvě, ať mi dá na holou, mi stáhl slipy a výprask rákoskou pokračoval opravdu na můj holý zadek. Pohoršená kolegyně ze schůze odešla a já byl plně ve spárech zbylých tří kolegů, kteří prahli po tom mi pořádně nařezat na holý zadek. To také vzápětí udělali. Od jednoho jsem vždy dostával na zadek, a ostatní se střídali a jeden mi držel ruce a druhý nohy. Znehybněn jsem byl přehnutý přes stůl a v následujících chvílích jsem dostal pořádný vejřez ratanovou rákoskou na holý zadek.

 

Než mi chytli ruce, přitáhl jsem si pod hlavu aspoň polštářek, který jsem tu měl při ruce na výprasky od dominantů. Potom už jsem do něj jenom zabořil hlavu, aby nebylo tolik slyšet, jak řvu bolestí. A chvíli na tom jsem do polštáře i brečel jako malý kluk. Byl to pořádný výprask. Konečně se kolegové unavili a odešli. Já potom na stole ještě chvíli ležel a brečel. Když jsem se vzpamatoval, vypnul jsem kameru a hladil jsem si zadek. Měl jsem do pořádně oteklýž a byly na na něm pořádná jelita.

 

Schoval jsem rákosku i řemen a pomalu jsem odešel domů. Tím pro mě tato schůze skončila. Doma jsem si výprask přehrál a kupodivu jsem se při tom zase vzrušoval. Řílak jsem si, že v reálu bych si ale podobný výprask už nikdy zopakovat nechtěl. Řekl jsem si, že před příští schůzí prostě skříň zamknu a v ní bude zamčená rákoska i řemen.

 

Včera uplynul od této události rok a měli jsem opět po roce schůzi. Vzpomněl jsem si na to, jak jsem před rokem dostal pořádný výprask a docela mě tato vzpomínka vzrušila. Od té doby jsem si ho několikrát přehrával. Místo abych skříň, v níž byla rákoska i řemen zamknul, rákosku i řemen jsme ze skříně vyndal a dal jsem je vyzývavě na vedlejší kříňku. Nachystal jsem si k ruce i polštářek. Bylo mi jasné, že udělám vše pro to, abych si na této schůzce výprask zopakoval. A představa toho, že se to stane, mě neskutečně vzrušovala. Měl jsem na sobě stejné kalhoty, pod nima stejné červené slipy.

 

Kolegové se začali pomalu scházet. Pouze místo kolegyně zde byl nový kolega Franta. Ten si rákosky hned všiml a prohlásil, že dneska zde asi někdo dostane výprask na zadek. A měl pravdu. Průběh byl podobný jako loni. S nápadem přišel zase Petr, který vzal řemen do ruky. Já tentokrát byl hodně natešený a vzrušený, tak jsem dělal menší drahoty a vystrčil jsem zadek. Následoval výprask řemenem přes kalhoty, při němž se vystřídali všichni kolegové. Ten jsem si užíval a vzrušoval jsem se při něm. Hlídal jsem si, aby kalhoty nešly dolů moc brzo, abych byl pořádně vzrušený, protože přes kalhoty mě to prakticky nebolelo. Bylo to tím, že za ten tok jsem měl zadek docela dost vytrénovaný od svých dominantů.

 

Když už jsem usoudil, že jsem dost vzrušený a přes kalhoty to už bylo pro mě jednotvárné, tak jsem sám nená padně pomohl kalhotám k tomu, aby začaly sjíždět dolů. Průběh byl stejný, v okamžiku kdy mi sjely pod půlku zadku, šly už rychle naráz dolů. Následoval výprask přes slipy, kdy dva kolegové si půjčovali střídavě rákosku a dva řemen. To už bolelo více, ale měl jsem zadek vytrénovaný, takže jsem to ustál a vydrželo mi i vzrušení.

 

Konečně přišel návrh od Petra, abych dostal výprask na holou. Slipy šly dolů, jedne z kolegů mě držel ruce, druhý nohy, já zabořil hlavu do polštáře a začalo to pravé rodeo. Ze začátku to ještě šlo, to se chlapi „zastřelovali“ rákoskou, takže dávaly mírné rány a moje vzrušení šlo nahoru. Potom ale přitlačili a nastal opravdový sekec. Dostal jsem důkladný výprask ratanovou rákoskou na holou, při němž jsem nejprve sténal, potom řval a nakonec brečel. Vše tlumil polštář.

 

Chlapi odešli a já měl na zadku zase pořádná jelita. Sice menší než loni, ale i tak stály za to. Tentokrát už jsem si ale nesliboval, že za rok rákosku a řemen zamknu do skříně. Vím, že za rok si tenhle výprask budu chtít zopakovat. Ten začátek mi za tu bolest na konci stojí. Ale za rok, dřív ani omylem ne. Byl to výprask, který chci jednou ročně zažít. Myslím, že za rok, by se to už mohlo obejít i bez slz. Roční trénink s dominanty byl znát.


Sdílet na Facebooku

Diskuse k článku

Přidej svůj názor



Zpět


Provozuje Miroslav Pařízek aspol
Všechna práva vyhrazena ©2012
Kopírování částí webu či přebírání částí textu není povoleno bez souhlasu majitele webu.