Na úvodní stránku

Dnes je čtvrtek
23.05.2019






S Martinem po roce znovu o výprascích

Redakční poštou

13.12.2012

archiv

Přečteno: 2920

Komentářů: 0


Vypadá to, že toto je poslední článek, který jsme našli v archívvu našeho magazínu. Po roce navazuje na článek I výprask může být příjemný.


 

     Ač jsme naši reportáž I výprask může být příjemný končili slovy, že Martina už asi nikdy neuvidíme, nestalo se tak. Naše republika není zase tak veliká a protože máme pár dobrých kamarádů i na Moravě a občas za nimi jezdíváme, tak jsme se občas potkávali i s Martinem. A on zase občas zavítal do Prahy, kde má strýce.

     Martin v sobě nakonec našel i literární sklony a začal také psát do některých internetových magazínů. Do kterých, to jsme se domluvili, že si necháme raději pro sebe. Martin jako milovník malých výprasků chce totiž pochopitelně zůstat v anonymitě a nechce tuto svoji identitu spojovat s identitou autora v některém z internetových magazínů.

     Když vznikl server Na zadek, na který byla kdysi v našem magazínu recenze, tak to Martina oslovilo natolik, že pro něj začal psát. Tady se může ke své identitě přiznat, protože všichni autoři tu jsou buď pouze pod křestním jménem nebo pod přezdívkou a využívají redakčních emailů na doméně nazadek.cz.

     Martin se za ten rok prakticky nezměnil

     Za ten rok, co jsme o Martinovi psali, se prakticky nezměnil. Vyrostl o pět centimetrů, takže měří 155 cm, chodí do sedmé třídy. Pouze teď přišel víc na chuť džínám. zatím co dříve chodil téměř výhradně v kapsáčích, teď to zkombinoval a jeho oblíbenými kalhotami jsou kapsáčové džíny. Občas nosí i džíny klasické.

     Zajímalo nás, zda stále navštěvuje svého dospělého kamaráda a zda mu je věrný. „K Milanovi chodím prakticky každý den. Někdy i několikrát. Jak mám chuť a potřebuju. Věrný mu dle možností jsem. Výjimky jsou v Praze, když jsem na delší dobu u strýce. Našel jsem tam šestnáctiletého kamaráda Tomáše , který má také takového přítele, u kterého bydlí na privátě. Když to na mě přijde, tak jdu za Tomem a ten jeho kamarád nám dá na zadek oběma.

     Co přivedlo Martina k publikační činnosti?

     Martin jisté sklony k psaní měl už dříve. Zaujal ho náš magazín a od doby, co v něm vyšla reportáž o něm, ho čte prakticky denně. Líbí se mu, že si do něj většinou píšeme sami a je zde jenom minimum článků od dospělých. Když třeba viděl, jak Marťas a naši další redaktoři píší různé recenze, našel v tom taky zalíbení.

     U Tomáše se seznámil Martin s Milanem, který se zná s Kingem, který vydává server Na zadek. A tak se okruh začal uzavírat. Nejprve King požádal o svolení, zda může reportáž, která zde o Martinovi vyšla, vyjít i na serveru Na zadek. Martin souhlasil a nabídl se, jestli by mohl pro server psát. To samozřejmě King uvítal.

     Netrvalo dlouho a Martin má na serveru Na zadek vlastní rubriku s názvem Martinova poradna. „Ne, že bych byl tak zkušený, ale nějaké zkušenosti s malými výprasky mám“, říká Martin. „A protože jsem zažil i rizika téhle záliby, tak jsme se rozhodl se podělit s ostatními, kteří mají podobné sklony jako já.“

     Martin ví, že není jediným klukem s těmito sklony, ale zajímalo by ho, kolik jich je.

     „Je pro mě poměrně vzrušující, když narazím na kluka, který je přibližně v mém věku a zjistím, že mu taky jsou příjemné malé výprasky. Vzrušující pro mě je, i když mi teď do poradny napsal jeden dospělý, který psal, že ho vzrušují výprasky klukům v mém věku“, svěřuje se Martin.

     Na otázku, zda by se nebál setkání s takovýmto člověkem Martin říká: „Vím, že opatrnosti není nikdy nazbyt. Už jsme získal s dospělými několik nedobrých zkušeností. Ale začínám se v nich už trochu orientovat. Ale seznámení přes Internet je dost nebezpečné.“

     Martin ví, že ti dospělí, které vzrušuje dávat klukům na zadek, pokud ho mají opravdu rádi, pro něj nebezpeční nejsou. Připouští, že mu mohou občas ze začátku udělat něco, co mu třeba příjemné nebude, ale to může být spíše nedorozumění. „V poradně jsem se s jedním takovým případem už setkal. Ač jsme ji myslel spíše pro kluky v mém věku, píší mi tam zatím spíš dospělí. Takže jsem už vydal jeden mimořádný díl, abych jednomu takovému dospělákovi pomohl. Z emailu, který mi poslal jsme vycítil, že je z toho nešťastný, že se do své svízelné situace dostal spíše proto, že neodhadl správně situaci a to co mu mělo dojít dříve, mu došlo později. Prostě toho svého kluka ukecal k většímu výprasku než měl. Je si ale jistý tím, že kdyby ten kluk odolal a nenechal se přemluvit, že by k tomu nedošlo. Nebere to jako svoji omluvu, ví že chybu udělal on. A to je myslím dobrý základ pro to, aby mu ten kluk mohl bez obavy odpustit. Je mi jasné, že teď, pokud se s ním ještě někdy uvidí, si bude dávat hodně pozor, aby s emu něco podobného nepřihodilo znovu“.

     Jak na Martina působí postupující puberta?

     „Zatím na sobě žádné změny nepozoruji. Možná trochu víc vydržím a občas si nechám dát trochu větší výprask, ale že bych přešel na opravdické nářezy na zadek, tak to ne. Spíš teď toužím po kamarádství s kluky stejně zaměřenými. Ne ale jako náhradu za Milana, protože ten je pro mě nezastupitelný. Hlavně taky vím, že bych mu nemohl udělat to, abych se na něj vykašlal. Mám mě rád a nesl by to hodně těžko. Mimo to používám jeho zkušeností v poradně. On to byl, kdo mě ujistil, že ten dospělý je z té situace opravdicky zoufalý a že se mu mám snažit pomoct bez obav, že by to později zneužil vůči tomu svému klukovi.“

     Martin teď více preferuje mírnější a delší výprasky, které se postupně pomalu stupňují. Dokonale uspokojit ho dokáže výprask v délce tak zhruba pět až deseti minut. To je samozřejmě pro Milana docela fyzický výkon. Pokud se to ale povede, tak Martin prožívá velice slastné chvilky. Takovýhle vzrušující výprask si Martin dopřává tak jednou měsíčně.

     Jak na tom je Martin sexuálně zatím stále neví. Kamarádí se jak s holkama, tak s klukama. Nazí ho nevzrušují ani kluci ani holky. Jediné, co ho zatím vzrušuje, jsou malé výprasky na zadek a to jak od kluků tak od holek tak od dospělých.

      Martin má samozřejmě i spoustu jiných běžných zájmů, takže se rozhodně nenudí.

     Martina zajímá sport. Zajímá se o Formuli 1, o fotbal a rád jezdí na kole. Rád si zajezdí i na skateboardu, i když skejťákem není. Pak má rád turistiku a táboření. Rád čte a to nejenom povídky o výprascích, které ho vzrušují, ale i dobrodružné knihy, foglarovky a knihy o přírodě, např. od Setona.

      Jako sedmák á ještě Martin čas na to, přemýšlet, čím by chtěl být. Přesto o tom už občas přemýšlí, ale zatím rozhodnutý není. Bavilo by ho toho hodně, od programování, přes to psát či být učitelem, až po automechanika. Učí se poměrně dobře, takže určitě půjde po základce na střední školu. Jestli na gymnázium nebo průmyslovku zatím není rozhodnut. Ale spíš asi na gymnázium, protože z něj pak může jít na více typů škol, než z průmyslovky, která je už určitým směrem specializovaná.

     Co bude v budoucnu?

     Po zkušenostech z minula už nepíšu, že se s Martinem asi neuvidíme. Spíše je jisté, že ho budeme potkávat častěji. Je to teď náš kolega redaktor a máme hodně společných zájmů. Nechci ani slibovat, že o něm zase napíšeme za rok, ale myslím, že o něm ještě napíšeme. Možná to bude za dva roky, možná později, ale třeba i dříve. Prostě až bude něco zajímavého, co o něm psát.


Sdílet na Facebooku

Diskuse k článku

Přidej svůj názor



Zpět


Provozuje Miroslav Pařízek aspol
Všechna práva vyhrazena ©2012
Kopírování částí webu či přebírání částí textu není povoleno bez souhlasu majitele webu.